24. srpna 2021

den 5.
Dnes po ránu nic zvláštního. Po snídani pobalit a před půl devátou odjezd. První zastávka po 15 km ale jenom na lok vody. Prvních 30 km jde všechno celkem fajn, průměrným tempem 20km/h, ale kousek za Zeltwegem si s námi začíná počasí pohrávat jako kočka s myší. Vytahujeme pláštěnku a neopreny na boty, abysme je za dva kilometry zase sundávali. A to celý opakujeme asi třikrát. V poledne máme za sebou 50 km. Asi na 60 km nás čeká nemilé překvapení, máme před sebou tunel, se zákazem vjezdu pro cyklisty. Buď kolo naložíme na nosič, nebo se to dá objet vrchem po staré kupecké cestě. Kdo trochu znáte Ivana, tak asi tušíte, co si vybral. Z městečka Scheifling začínáme prudce stoupat. Musíme se vydrápat do 994 m/n, nejvyššího bodu naší dnešní cesty. A zase začíná poprchávat. Po půl druhé jsme nahoře ve vesnici Perchau am Sattel a to nejhorší z dnešní cesty máme za sebou. Díky tomu, že zatím každý den ujedeme víc, než je v plánu, máme šanci dojet až k hradu Hochosterwitz, kde byl Ivan před lety s Irčou. Konečně se počasí trochu umoudřilo, nejspíš proto, že nám sem Vláďa poslal to sluníčko. Díky. Dál už to jde jako po másle. Sem tam dáme nějakou tu zastávku na občerstvení  a po projetí městeček Friesach a Althofen se pomalu blížíme k našemu dnešnímu cíli. Po čtvrté hodině se nám v dálce zjevuje hrad Hochosterwitz. Před půl pátou jsme na úpatí kopce pod ním. Máme tu krásné místo na přespání s výhledem přímo na hrad. Po setmění začíná krásně zářit do okolí. Trochu nám to připomíná naši cestu do Skotska, kdy jsme tábořili u hradu Eilean Donan. Tam jsme taky spali přímo pod hradem. Zítra, když nebudou žádné problémy, chceme dojet přes Klagenfurt a Villach až do Slovinska. Tak nám držte pěsti.