report

Než začnu, drobná informace stran délky trasy. Vždycky, vždycky je delší než slibuje itinerář. Třeba o chlup, dnes o 7 km, ale vždycky najedeme víc. Až jednou ujedeme méně, dám vědět.

          Letos je Pepa ve vynikající formě, jede jako z praku, dnes do první zastávky průměrem 25 km/h. Kromě formy je to dáno i jeho novým kolem. Poprvé sedlá Ariel od firmy Měsíček. Lehký sportovní stroj stavěný na jízdu, nikoli jako historická kopie na parádu. Firma se šesti spolupracovníky sídlí v Čeložnici kousek za Kyjovem, nejspíš jste o té obci slyšeli dnes poprvé. Před 29 lety se Josef Měsíček se syny rozhodl, že se budou živit výrobou vysokých kol. To bylo samozřejmě čiré šílenství, protože kdo potřebuje vysoké kolo, a když, tak proč ausgerechnet z ve světě nevyslovitelné Čeložnice? Zkraťme to. Firmu už léta vede syn Zdeněk a na mapě světa má zapíchnuté značky od Austrálie po Severní Ameriku, kam už své stroje expedoval. Jak to dokázal? Třeba takto: Před časem chtěl německý zákazník jednak kopii vysokého kola, jednak zrenovovat svá dvě původní historická kola. Skvělá objednávka, ale ty podmínky! Nejprve Zdeněk dodá své kolo, ale zaplaceno dostane až současně s odevzdanou renovací dvou originálů. Měl na to přistoupit? Začínal, finance žádné, peníze potřeboval na materiál… Se zaťatými zuby na to kývl, bez podpory, bez bankovního úvěru (která banka by na takový „byznys plán“ půjčila?), bez dotací. Všechno klaplo, dnes je ten německý zákazník jeho nejlepším klientem, který domlouvá další zájemce. Takhle se buduje značka, firma a kredit vlastního jména, ba i jména Česka. Skvělý příběh s drobnou skvrnou. Že se takhle nechovají jiní a mocnější hráči, jak například… račte si doplnit dle vlastní libosti.

          Ráno nás v Bzenci poslal na trať starosta pan Pavel Čejka. Cestou jsme přibrzdili v Ratíškovicích, kde čekala paní senátorka Ing. Bc. Anna Hubáčková a vhodila do pokladničky pozoruhodný obnos, zamávala, my také (děkujeme!) a vzhůru do Hodonína.

          Zde drobný zádrhel: moderátor Vojta Polanský, vždy v předstihu před pelotonem, uvízl na hodonínské radnici ve výtahu, který se zadrhnul v mezipatře, takže Vojta zdáli slyšel, jak ho zručně zastoupil Matěj Motyčka, který představil hostitele pana starostu Libora Střechu.

          Další zastávkou se staly Čejkovice s panem starostou Pavlem Novotným a ředitelkou školy paní Janou Paušovou. Dětská cimbálovka, bezprostřední přijetí, milé prostředí a kolečko obcí s houfem školáků na kolech. Ve všem měl prsty Jaroslav Flíček, jeden z nás.

          Ve Velkých Pavlovicích zrovna tak, tedy co se dětských muzikantů týká, hostitelem byl pan starosta Jiří Otřel.      

V Hrušovanech posílila peloton od startu poptávaná dvojice dvou pánů profesorů Pafka a Pirka. Byli srdečně přivítáni panem starostou Miroslavem Rožnovským. Promluvil i pan profesor Vlastimil Válek, CSc., MBA, EBIR, poslanec Parlamentu ČR, místopředseda TOP a náměstek ředitele FN Brno. Příliš zaměstnaný pán, ten s námi nejede.

Do Dolních Kounic je to jen 12 km. Byli jste tu někdy? Pokud ne, je to CHYBA. Zdejší mohutné zbytky gotického kláštera (1181) jsou jednou z nejvýznamnějších středoevropských církevních staveb. Původní nejstarší premonstrátský ženský klášter vypálili a zdecimovali husité (1423), nicméně je to dodnes magické místo. Natáčel tu Jan Švankmajer s Petrem Čepkem Lekci Faust. Tady nás přivítal místostarosta David Hrbáček a občerstvení, o němž jen pár slov. Kdo se domnívá, že Morava je kraj vína a slivovice, mýlí se. Je to kraj koláčků. Všude nám je nachystali a všude byly skvělé. Ty z Tvarožné Lhoty (pochopitelně tvarohové), byly jedinečné, ale to, co nachystali v Dolních Kounicích, byl koncert složený z kostiček velikosti hracích kostek, plněných povidly. To už se nebude opakovat. Byl tu také hejtman Jihomoravského kraje Mgr. Jan Grolich, jehož mnozí (ani pisatel těchto řádků) nezaznamenal. Sympatické.

Čekaly nás Rosice a paní starostka JUDr. Andrea Trojanová. Tady se penízky jen sypaly – od města, od Střediska volného času Rosice pro Nadaci Krtek, a také šek z výtěžku při vánočním punči, který symbolicky předal Roman Polák, jeden z nás.

A teď už honem do cíle, do Ivančic, honily se mraky, začalo krápat. Stihli jsme to, pan starosta Milan Buček nás přivítal a pozval na zdejší kremrole, které se vyrovnaly zmíněným koláčkům.

Dost už o dobrotách, ač jsme si je dnes zasloužili, od rána od osmi jsme šlapali až do šesti.

Jdeme do hajan, dobrou, zase zítra,

Honza Králík

Fotogalerie