22. srpna 2021

den 3.
Probouzím se chvilku před osmou a Ivan už vedle mě čte to, co do jedný do noci psal. Ke snídani máme housku se šunkou, čaj a na cestu ještě kafe do termosky. Je lehce po deváté a Ivan sedá na kolo, já ještě pobalím  a vyrážím za ním. Koukám , že mi neodešel včerejší report a zjišťuju, že mi nefunguje ani volání, ani data. A hned po ránu problém. Ale to by bylo moc jednoduchý, kdyby šlo všechno jako po másle. A tak z Ivanova telefonu řeším co s tím. Ivan si zatím užívá pěkný kopečky. Je to tu fakt nahoru dolů a ještě to vypadá že zmokneme. Za hodinu už je Ivan pěkně vyšťavenej a když už to vypadá že kopce trochu polevují, začíná foukat protivítr. Projíždíme Zwettl a stáčíme se na jih. Ve městečku Ottenschlag po konzultaci nad mapou měníme plány a jedeme po B36 abysme se vyhnuli velkým kopcům. Pak už přes Weiten sjíždíme k Dunaji, kde si děláme trochu delší pauzu na jídlo. Když přejedeme po mostě do Melku, jdeme si ještě prohlédnout místní klášter, založený roku 1089. Z Melku už jedeme docela po rovinách podle stejnojmenné řeky Melk. Jenže v dálce na obzoru už se rysují obrysy Alp. Dokuď jedem podle řeky, tak dobrý, ale  před městem Scheibbs se to začíná pěkně zvedat. V jednom úseku Ivan i kolo tlačí a pak hned čtrnácti stupňový sešup. A zase jsme v údolí u řeky Erlauf. Tady už začínám hledat místo na náš sleeping parking. Jenže Ivan toho ještě nemá dost a po pěti kilometrech, když se silnice zase začíná zvedat od řeky do kopce chce ještě kus popojet. Dnešní putování jsme zakončili po dalších pěti kilometrech v kopcích nad Sankt Antonem. Je půl sedmé, Ivan je na šlupky. Dáváme pivo. Máme tu aspoň horský potůček, kde se můžeme zkultůrnit. Ohřívám zelňačku, co nám uvařila Ája (je výborná máš pochvalu). Po horské koupeli máme ještě guláš (taky skvělý). Ivan pak začíná psát svůj deník. Já bych taky rád dopsal report, ať máte co číst, ale zase řeším Ivanovu GPSku. Nejsme si úplně jisti, že ukládá data z trasy. Na tyhle věci fakt nejsem ten správnej IT specialista a tak to radši konzultuju po telefonu s naším odborným poradcem Dušanem. Ještě že má s námi takovou trpělivost. Jo, jo, technika je skvělá, když funguje a když ji člověk dokáže ovládat. A tak po dvouhodinovém telefonátu v půl dvanácté můžu konečně dopsat dnešní report. Zítra hned po ránu Ivana čeká na patnácti kilometrech nastoupat 926 metrů. Tak mu držte palce.