4. etapa Bruntál – Fulnek 

Byla to skvělá neděle, posuďte sami.

Ráno se odkudsi ozývalo šššššš… copak, copak? To jen déšť za oknem. Než jsme z Bruntálu v osm vyjeli, ustal, jen silnice byly mokré. Pan starosta nás poslal do první zastávky v Horním Benešově. Tady se odehrál příběh z rodu nevídaných. Trochu ze široka. Letitým účastníkem cyklotour je JUDr. Alexander Fedoročko, krátce Saša, skvělý chlapík, aktivní v Nadačním fondu, kdysi také extraligový hokejový rozhodčí. Ten také zaplevevil náš peloton řadou svých kolegů z ledu, prima kamarádů, i letos s námi několik jede. K věci: Na náměstí v Horním Benešově mají hospůdku Na lékárně, kterou zapisovatel navštívil, tam přece musí mít samé zdraví prospěšné věci. A co jsem spatřil? Sašu s jedním místním občanem v družném rozhovoru, jako by se znali léta. A oni se fakt znají léta. Onen místní je pan Oldřich Brada, rovněž kdysi extraligový rozhodčí. Vtip je v tom, že se čtvrt století neviděli. Zkrátka se štěstím se potkali. Dnes jsme měli ještě jedno, kdybych na to zapomněl (ale pochybuju), dejte vědět, vrátím se k tomu zítra. Na dlouhé řeči nebyl čas, pan starosta Pavel König se už zdravil s Pepou, my koštovali pečlivě připravené jednohubky a hupky šupky do Opavy.

          Kdysi bohatá většinově německá Troppau je krásné město, pan primátor Tomáš Navrátil má být na co pyšný, letos. Mu bude 800 let, samozřejmě městu, nikoli panu primátorovi. Pepa poděkoval za šek, předal certifikát, my zamračeně sledovali ještě zamračenější oblohu a v obavách z deště šlápli do pedálů. S námi i ředitel krajského řadu pan Tomáš Kotyza, prý pojede do cíle, snad nelitoval.

              Tak dál, do Hlučína na náměstí, kde svítilo slunce a kde se předvedly místní gymnastky-mažoretky-akrobatky, nikoli skupinově, ale každá sólo, přičemž největší ovace sklidily ty nejmenší, jestli vůbec školačky. Jsme na tento typ atrakce odborníci, protože mažoretkové družstvo je snad v každém městečku i obci, jimiž projíždíme. Tohle bylo opravdu výjimečné, ač zapisovatel na tyto produkce zrovna netrpí. Paní starostka Petra Tesková nás mile přivítala, naopak pan prof. Jan Pirk a Petr „Pedro“ Charvát (jeden z hokejových rozhodčích…) se rozloučili. Před odjezdem ještě uklidnil prof. Pirk paní starostku, která si povzdechla, že se ještě nestačila opálit. Profesor opáčil, že opalování je zábava chudých.

      V Ostravě nás přivítal rovněž primátor pan Jan Dohnal a také Lucie Brodová, představitelka Haimy, jedné ze společností, které dáváme vybrané peníze. Haima za ně pak pořádá rekondiční pobyty dětí po onkologické léčbě. Paní Lucie přivezla šest malých špuntů, jichž se naše cyklotour týká, všechny už mají pobyty v nemocnici odškrtnuté. Děti si přivezly do Ostravy malé plakáty, na nichž jsme si mohli přečíst třeba „Jsme tu s vámi, mluvte s námi“, nebo „Strach je naším stínem“. Netřeba komentáře.

          Než se s námi pan primátor vydal na kole dál, nechal mezi cyklisty rozdat pláštěnky. Skvělý, skvělý nápad!

Z Otravy do Klimkovic, už v lijavci. Ted‘ je čas na zmínku o druhém štěstí, tentokrát ŠTĚSTÍ. Je pravda, že o cyklotour se moc nepíše ani nevysílá, je asi příliš pozitivní, tedy nezajímavé, ví čert, ale to nás netrápí. Chybělo ale málo, abychom se objevili ve všech médiích, ovšem v černé kronice. Stačilo pospíšit si a přijet na inkriminované místo o pár desítek vteřin dřív. Krátce: voda podemlela mohutný jasan, který se skácel napříč vozovkou, snad minutku, ne-li méně, před naším roztahaným pelotonem. Ufff. Měli jsme zkrátka z rekta kliku, aniž jsme si to v tu chvíli uvědomili.

           V Bílovci nás přivítali dobrovolní hasiči s funkční parní stříkačkou (!), spolek místních velocipedistů s historickými koly, pan starosta Martin Holub, skvělý chleba s famózní škvarkovou pomazánkou a horký čaj, který nás sice zahřál, ale na žmach mokré boty a dresy nevysušil.

          Tedy žádné zdržování a vzhůru do Fulneku, přes dva brdky. Na zdejším krásném náměstí se skvostným kostelem jsme si vzájemně plácli, že jsme to všechno dnes překonali ve zdraví, pak se vydali do dalšího brdku na ubytování. Dnešních 130 kilometrů završila skvostná kyselica a plzeňská dvanáctka. Zkrátka skvělá neděle.

Hezký večer, Honza Králík 

Fotogalerie

neděle 2.6.2024 

Dnes opustíme Bruntál a s ním i Nízký Jeseník. Vyrazíme směrem ke Slezské Hartě, ale než stačíme pořádně spatřit vodní nádrž, tak se stočíme na sever směr Horní Benešov. Zde bude i první dnešní zastávka. Horní Benešov – byl založen jako hornické město v roce 1253, těžily se zde rudy s obsahem stříbra, zlata, olova, zinku a železa. Stříbrné doly patřily k nejstarším v zemi a s přestávkami se zde těžilo až do roku 1992. Horní Benešov dosáhl v minulosti velkého rozmachu i v rámci textilního průmyslu. Původní název města byl Benešov, až v roce 1926 došlo ke změně na Horní Benešov. Město Horní Benešov leží v průměrné nadmořské výšce 530 m.n.m. Městečko se rozprostírá v malebné krajině, která přímo vyzývá k turistice, cykloturistice a s ohledem na blízkost vodní nádrže Slezská Harta také k vodním sportům. My zde ale odpočineme před další částí etapy. Čeká nás Opavská pahorkatina a návštěva města Opavy. Město Opava leží na stejnojmenné řece v úrodném údolí mezi výběžky Nízkého Jeseníku a Poopavské nížiny. V současnosti se Opava rozkládá na 90 km² a má necelých 60 000 obyvatel. Název města patrně vychází z germánského APA a keltského AHWA nebo AHAWA, obojí znamená voda či mnoho vody. Spojením těchto slov vznikl český název Opava, latinský Opavia a německý Troppau. Statutární město Opava je průmyslovým i kulturním centrem českého Slezska a svým významem přesahuje hranice bývalého okresu. První písemná zpráva o osadě, ležící na křižovatce obchodních cest a pojmenované podle řeky Opavy, je z r. 1195, městské zřízení dokládá listina z r. 1224. Opava je dnes statutárním městem, sídlem Slezské univerzity, středních škol, kulturních a vědeckých institucí. Slezské zemské muzeum, založené 1. 5. 1814, je nejstarším muzeem na území ČR. Po zastávce budeme pokračovat Poopavskou nížinou směr Hlučín. Hlučín je město, kde jsme v minulosti i celou Cyklotour startovali. Letos zde je pouze zastávka v rámci 4. etapy. Město Hlučín leží na úpatí Hlučínské pahorkatiny nad širokou nivou řeky Opavy.  Malebná scenérie okolní přírody spolu s kulturními památkami a nabídkou rekreačních možností  podtrhuje jeho turistický význam v regionu. Město bylo založeno králem Přemyslem Otakarem II. kolem roku 1256 a v roce 1303 náleželo k hradu Landeku, držela ho knížata opavská. Také současnost města je bohatá na události. Na ně ale už asi nebude čas a už spěcháme do Ostravy. To už je jen kousek. Ostrava je také tradiční zastávkou naší Cyklotour. Metropole Moravskoslezského kraje je rozlohou třetím největším městem republiky a třetím v pořadí podle počtu obyvatel. Má výhodnou strategickou polohu – nachází se 10 kilometrů jižně od státní hranice s Polskem a 50 kilometrů západně od hranice se Slovenskem. Městem protékají řeky Odra, Ostravice, Opava a Lučina. Ostrava dostala jméno podle řeky Ostravice, která město rozděluje na moravskou a slezskou část. Základ slova Ostrava znamená „ostře, rychle, bystře tekoucí řeku“. Osídlení území, na kterém dnešní město leží, je poprvé doloženo už ve starší době kamenné. Asi před 25 tisíci lety měli na vrchu Landek svá tábořiště lovci mamutů, což dokládají četné archeologické nálezy. Oživení hospodářského života na Ostravsku přinesl objev uhlí v roce 1763 v údolí Burňa v Polské Ostravě. Po roce 1945 a v průběhu padesátých let 20. století se Československo orientovalo na rozvoj hornictví, ocelářství a dalších oborů těžkého průmyslu. Jeho centrem se stala Ostrava, v té době nazývána „město uhlí a železa“ nebo také „ocelové srdce republiky“. Ostrava se po roce 1989 stala statutárním městem v čele s primátorem, městskou radou a zastupitelstvem voleným ve svobodných a demokratických volbách. V důsledku restrukturalizace průmyslu byla razantním způsobem utlumena důlní činnost. Poslední vozík uhlí vyvezený 30. června 1994 z jámy Odra v Přívoze (dříve Důl František) ukončil více než dvě století trvající dějiny aktivního důlního podnikání v Ostravě. Od roku 2000 se Ostrava stala sídelním městem nově vzniklého Ostravského, dnes Moravskoslezského kraje. Zde je dnešní předposlední zastávka. Občerstvíme se pod radniční věží a budeme pokračovat dále na jihozápad. Dalším cílem dnešní cesty je Bílovec. Město Bílovec vzniklo na návrší, které později pojmenovali Městský kopec (něm. Stadtberg), na levém břehu říčky Bílovky, vlévající se pak mezi Studénkou a Jistebníkem do řeky Odry. Město Bílovec leží ve Slezsku v severní části okresu Nový Jičín v Moravskoslezském kraji a je součástí přírodního parku Oderské vrchy. Nadmořská výška města sahá do 280 metrů. V Bílovci žije přes 7,5 tisíc obyvatel. Počátky města Bílovce bývaly předmětem četných dohadů, neboť chybí jednoznačné písemné doklady. Největší pohromu přinesl do města konec II. světové války. Rudá armáda kvůli tuhému odporu Němců dobývala Bílovec od 28. dubna do 3. května 1945, za použití těžkého dělostřelectva. Z celkového počtu 800 domů 71 vyhořelo, 65 bylo zničeno bombardováním a 108 bylo poškozeno. Dne 10. 9. 1992 byla v Bílovci vyhlášena památková zóna, ve které je zapsáno 9 nemovitých kulturních památek. V návaznosti na tyto skutečnosti byl zpracován v roce 1995 městským zastupitelstvem Program regenerace městské památkové zóny. To už je ale dnešní poslední zastávka u konce směřujeme do cíle dnešní etapy do Fulneku. Město Fulnek má stejně jako jiná města svou nenapodobitelnou atmosféru, která na Vás zapůsobí již při vstupu. Ve vzácné shodě se zde spojila historie se svými ojedinělými kulturními památkami a moderní současnosti. Město vzniklo v době velké kolonizace severovýchodní Moravy a leželo při jedné větvi proslulé jantarové stezky spojující v dávných dobách Středozemí s Pobaltím. První písemná zmínka pochází z roku 1293. Za zakladatele města Fulnek jsou považováni páni z Lichtenburka. Název města se vykládá různě – buď od staroněmeckého slova Pfuhl (močál), nebo od slova faul, podle polohy u ohbí zvolna tekoucí vody, kde všechno hnije. I podoba zápisu názvu města se během staletí měnila, ten současný je od 18. století. Vzhledem k tomu, že Fulnek je malebným městem nejen s bohatými dějinami a množstvím historicky a umělecky cenných památek, nýbrž i s poutavým přírodním prostředím, stává se přitažlivou lokalitou pro domácí i zahraniční návštěvníky. My zde budeme dnes nocovat, tak bude čas si mnohé prohlédnout.

Tak se  připojte a pomáhejte s námi dětem.