Trasa: Třebíč – Moravské Budějovice – Rouchovany – Náměšť nad Oslavou – Velká Bíteš – Rosice – Brno
Délka trasy: 131 km

report

10. Červen 2015

Na náměstí v Třebíči byli ráno k vidění dva Zimovčáci. Nebojte se, přes noc nedošlo ke klonování Josefa, přidal se k nám totiž jeho bratr Jiří. A naskočil do pelotonu rovnýma nohama, zhurta zpříma do žluté vesty lídra etapy. Dnes neměl rozhodně jednoduchý úkol, neboť několik úseků vede po rušných komunikacích a to bude vyžadovat přísnou kázeň. Jiří pojal svou roli svědomitě, cyklisty seznámil s každou zatáčkou, ba dokonce i obrubníkem. Slavnostní start obstarali snad všichni pracovníci městského úřadu a krátce po osmé hodině již opět početný peloton opouštěl Třebíč. Dnešní etapa je namotaná členitě západně od Brna, nevede zpříma, ale vlní se jako had partnerskými městy. Prvním byly Moravské Budějovice. Než se dostaneme k pozoruhodnému dění v této obci, vložíme opět okénko s portréty maratonců, kteří absolvují celou cyklotour. Například Petr Vlček. Pracuje v bance, kde oceňuje nemovitosti. Dle vlastních slov nemá žádné koníčky kromě jízdy na kole s “těmito blázny” (cituji) a proto s nimi jede cyklotour a chystá se na Vueltu. K jídlu má rád všechno kromě ryb a dalších jídel, kde jsou kosti a musí se vybírat, jí totiž rychle a zakládá si na svém mohutném břichu. Jedná se o člověka v podstatě smutného a zatrpklého, jak sám říká, ale nikdo mu to nevěří. Dalším v pořadí je Jirka Dlabač, majitel firmy SMO Otrokovice a významný sponzor projektu. Teoretický, snaživý cyklista, který se v nejlepších letech rozhodnul trochu potrénovat a zvládne tak nyní 1500 km v deseti dnech na kole. Povoláním je velitel, rád si dopřeje hovězí maso, o něco méně rád vepřové. Je pyšný na své dvě děti, které pracují v jeho firmě a chystají se rodinný klenot vybrušovat nadále. A máme tady Pepu Bergera, v civilu vedoucí výroby v automobilovém průmyslu, momentálně však bojuje s vážnou nemocí, proto si práci odpouští. Kromě kola rád běhá a snaží se přijít na jiné myšlenky, než je nemocniční lůžko. K jídlu sní vše, co se před něj položí. Včera se nakrémoval zubní pastou. Nepostradatelnou součástí pelotonu je Petr Koukal, aktivní sportovec, v civilu trenér badmintonu. Koníčky jsou tedy jasné, veškeré sporty. Kdybyste mu naservírovali rajče, se zlou se potážete. Nimrá se i v ostatní zelenině, zato maso do něj padá jako Němci do krytu. Poslední dnešní medailonek patří Jiřímu Sušickému. V pelotonu mu nikdo neřekne jinak než Orel ze Zbuzan, podle slavného vrchaře Bahamontese, kterému se říkalo Orel z Toleda. Dělá již 17 let ve Zbuzanech starostu, miluje svou ženu, což je jeho největším koníčkem. Dále jezdí na kole, někteří lidé mu to údajně mají za zlé a kdybyste ho chtěli potrestat, naservírujte mu talíř cibulačky. Zpět k dění na trase. V Moravských Budějovicích nás uvítal pan místostarosta Jan Kocáb s tajemnicí městského úřadu Ing. Janou Špačkovou. Po odjezdu z Moravských Budějovic se cyklistům zjevovala jaderná elektrárna Dukovany, neklamná to známka další blížící se zastávky v Rouchovanech. Rouchovanští jíž vyčkávali, pohledy upřené na severozápad, kde se měla zjevit karavana dobré vůle a pomoci. A dočkali se. Navíc zřejmě pozorně sledují naše stránky a rozhodli se strhnout vedení v pohostinnosti partnerských měst na svou stranu. A dle vyprávění borců k tomu mají výrazně nakročeno. Stoly se prohybaly pod metrickými centy domácích řízků, vepřových, telecích, ba i kuřecích. K nim bylo možno přikusovat s láskou upečený domácí chléb. Ale to nebylo to nejpodstatnější. Přístup místních, atmosféra, vřelost pana starosty Vladimíra Černého, dětí i pedagogického sboru, všech, kdo se podíleli na kulinářských orgiích, jako bychom překročili hranice do jiného státu. Tato obec bude navždy zapsána zlatým písmem na mapu letošní cyklotour. S rozbouřenými žaludky a srdcem sevřeným lidskou sounáležitostí jsme neradi Rouchovany opouštěli, v Náměšti nad Oslavou však již reprezentace města postávala pod sochami světců, kteří zastřenými pohledy již po staletí hledí stále na stejné místo. Prostranství pod kostelem na náměstí již obléhaly děti z místní školy a toužily vidět svého učitele na vysokém kole. Sympatický pan starosta Vladimír Měrka bodrým hlasem pronesl zdravici, předal publikace o Náměšti, bylo na něm vidět, že by nejraději sedl na bicykl a vydal se s námi, povinnosti však volaly. Stejné pocity se zřejmě honily hlavou i panu místostarostovi Janu Kotačkovi. Na Josefa i ostatní borce čekaly dva výživné kopce, průjezd lesem a náměstí ve Velké Bíteši. Zde byl opravdu velký provoz, lidé proudili po obvodu, nahlíželi do výloh železářství i prodejny čajů, bohulibému projektu však věnovali pramálo pozornosti. Čest zachraňoval pan starosta Milan Vlček, který pronesl květnatou řeč, použil šarm i charizma a osvěžil borce obehnané ocelovými plůtky dávkou povzbuzení. Do kopců za Velkou Bíteší se vydal odhodlaný dav, borci s vyrýsovanými lýtky gentlemansky pomáhali něžným pohlavím, těhotné měly pomocníky k ruce rovnou dva. Ospalá atmosféra teplého letního odpoledne panovala také v Rosicích. Obsypány byly zahrádky náleven, náměstíčkem vrávorali teplem zmožení občané, takže ani Josefových 280 tisíc kilometrů na vysokém kole nevedlo k pozdvižení obočí. Josef předal certifikát panu starostovi Jaroslavu Světlíkovi a již jsme svištěli na Brno. Panovaly mírné obavy, neboť vrcholila dopravní špička a brněnští řidiči jsou známi svou horkokrevností. Perfektní práci však odvezli policisté, kteří nás protáhli městem jako kominík štětku komínem. Na náměstí Svobody vládl kulturní mumraj, zábava přilákala řadu občanů z různých oblastí společenské škály, mezi dlažebními kostkami teklo pivo, pot a doufejme, že nic více. Na pódiu reprezentovala město první náměstkyně primátora Klára Liptáková a za jezdce na vysokých kolech vystoupil jejich guru Josef Zimovčák. Ihned, jak opadla vlna elektrizujícího rozruchu, přesunul se náš peloton auty do Slavkova u Brna, kde jsme bohatě povečeřeli v místním pivovaru. Večer se k nám připojili další významní podporovatelé projektu, pan profesor Pavel Pafko a Honza Králík, kteří budou působit v pelotonu až do konce cyklotour. Orel ze Zbuzan má tedy v panu profesorovi zdatného soupeře do beskydských stoupání. 

Zítra nás čeká nejdelší etapa ze Slavkova do Valašských Klobouků, na závěr dosti těžké kopce. Zveme vás srdečně do pelotonu, poznáte krásy naší země a spoustu zajímavých osobností.   

fotogalerie

foto: © Ivo Dvořák

10.6.2015

V sedmé etapě se peloton vydá k Jevišovické pahorkatině, v Moravských Budějovicích se vydá směrem na sever a kolem Dukovanské elektrárny dojede až do Velké Bíteše, pak již souběžně s brněnskou dálnicí dojede přes Rosice až do centra Brna, kde dnešní etapu ukončí.

Itinerář etapy

start 8:00  Třebíč – Karlovo náměstí

Třebíč – Výčapy – Šebkovice – Dolní Lažany – Vícenice – Lukov – Moravské Budějovice, náměstí Míru (23 km), příjezd cca 9:30 hod, odjezd 10:00 hod

Moravské Budějovice — Jaroměřice nad Rokytnou – Myslibořice – Hrotovice – Rouchovany, obecní úřad (28 km), příjezd cca  11:30 hod, odjezd 12:00 hod

Rouchovany – Dukovany – Mohelno – Březník – Náměšť nad Oslavou,Masarykovo náměstí (26 km), příjezd cca 13:30 hod, odjezd 14:00 hod

Náměšť nad Oslavou – Jinošov – Velká Bíteš, Masarykovo náměstí (13 km), příjezd cca 14:45 hod, odjezd 15:15 hod

Velká Bíteš – Domašov – Říčky – Říčany – Rosice, Palackého náměstí (20 km), příjezd cca 16:15 hod, odjezd 16:45 hod

Rosice – Bosonohy – Bohunice – Brno, náměstí Svobody (20 km), příjezd cca 17:45 hod

PŘEJEZD AUTY DO SLAVKOVA U BRNA

Podrobnou trasu najdete zde.