7. etapa Velké Meziříčí–Třebíč  

Tak nevím. Včera to byla královská, dneska jsme našlapali 117 km a nastoupali 1521 m, tak asi skorokrálovská.

          Znáte ve Velkém Meziříčí cukrárnu Pod rozkvetlým stromem? Neznáte, i kdybyste byli zdejší. Paní majitelka ji otevírala dnes v devět, měla to být premiéra, ale už před osmou se jí tam nakvartýrovalo pár našich. Mile je přivítala, ale hned ji uvedli do rozpaků, protože chtěli dvojité preso. Milá kavárnice musela zavolat domů, aby se zeptala přítele na telefonu, který gombík na mašině má zmačknout :-).

          V Měříně nás přivítali školáci a pan starosta Jiří Servít, bylo to milé a veselé, zejména ve chvíli, kdy Pepa vysadil do sedla svého vysokého kola pana učitele Jiřího Marka. Moc se mu nechtělo, tím spíš, že prý není cyklista. Vzal to statečně (prý je to prima kantor, pravily paní učitelky, všechna čest), nakonec to pro něho byl prý zážitek na celý život. Někdo ze školáků se Pepy ptal, kolik má letos najeto. Neví, ale ví, že za 30 let najezdil na svých vysokých strojích 340 000 kilometrů. Už je to zkrátka muž v nejlepších letech…

          Jihlava byl dnes silný zážitek. Nejprve jsme zamířili do firmy GLS, kde nás přivítal division manažer pan Pavel Včela. Chtěl jsem po něm jedno charakteristické číslo pro zdejší firmu, které vystřelil bez váhání: V noci za jednu hodinu vytřídí 25 000 balíků.

          Odsud jsme zamířili k firmě Bosch Powertrain, největšímu zaměstnavateli široko daleko, přes pět tisíc zaměstnanců. Mimochodem – zakladatel pan Robert Bosch byl v kontaktu s pány Laurinem a Klementem z Mladé Boleslavi už na přelomu 19. a 20. století. Když jim na motocyklu nefungovalo jeho zapalování, napsal jim, že to zkratovali, nakreslil plánek, jak to mají zapojit, a k tomu účet na 3,50 marky za své know-how, i když se tomu tak neříkalo. To jen na okraj, tuhle informaci nebudete nikdy potřebovat, klidně ji zapomeňte. K věci: ve firmě nás přivítali v krytém stanu, s lavičkami, s projevem, občerstvením a s šekem na třicet tisíc, dvě odborové organizace přidaly po deseti, takže jsme si na konto připsali 50 tisíc. Pepa si s panem ředitelem Ralphem Carli plácl a zatřepal mu rukou, jako kdyby mu ji chtěl utrhnout. Pak jsme měli příležitost potleskem ocenit, že firma dbá i o zdraví svých zaměstnanců. Jeden z nich vyhrál firemní soutěž, což Bosch Powertrain ocenil šekem na 70 tisíc, šťastlivec jej může uplatnit při koupi elektrokola. 

          Na jihlavském náměstí nás přivítal jak pan primátor Petr Ryška, tak pan hejtman kraje Vysočina Vítězslav Schrek. Na sluncem zalitém náměstí nám nabídli bagetu, vzájemně jsme si předali oni nám šek, my jim certifikát, a šlapali jsme dál.

          V Telči jsme jako doma, jen letos jsme tu byli na jaře potřinácté v rámci každoroční zářiové jednodenní akce Na kole dětem Vysočinou. Pan starosta Vladimír Brtník nás hezky přivítal, k poveselení hrála mladá kapela Horské kozy (dobře), my vyplenili tácky s tvarohovými koláčky a s vráskami při pohledu na oblohu zamířili do Želetavy. Tady si našinec ověřil, že někdy se na detailu pozná celek. Za zdejší veřejné toalety by se nemusel stydět čtyřhvězdičkový hotel. Nikoli snad designovým zařízením, ale vzornou čistotou, naplněným zásobníkem ručníků i fungující sušičkou rukou. Také tady už jsme byli prý pětkrát, jak vypočítal chlap jako hora, pan starosta Radek Malý.

          Cíl dnešní etapy na nás čekal v Třebíči. Pan starosta Pavel Pacal je zvláštní případ, léta patří do naší úzké party. Jezdí s námi Na kole dětem deset, dvanáct let, všechny etapy, asi ví proč. Takže se to na náměstí odbylo ve vřelém duchu, trochu šprýmů a pochopitelně výměna šeku za certifikát. Třebíčtí nám věnovali na rekondiční pobyty onkologických dětí 150 000 korun, což jsme ve zdejší kavárně radostně oslavili.

          Hezký večer, Honza Králík

Fotogalerie

středa 5.6.2024 

Dnešní etapa je zajímavá tím, že vzdušnou čarou to není z Velkého Meziříčí do Třebíče ani 20 km, ale my si v pedálech ušlápneme pěkných 117 km a vlastně celý den strávíme na Křižanovské vrchovině. Z Velkého Meziříčí se vydáme na západ a první zastávka bude již po 11 km v Měříně. Městys Měřín, městečko na Českomoravské vrchovině, leží při státní silnici mezi Vel. Meziříčím a Jihlavou. V těsné blízkosti vede dálnice D1. Obec patří k nejstarším osadám v kraji. Svým původem sahá až do 13. století. Pro svou polohu byla již od svého založení střediskem širokého okolí. Ať přijíždíte do Měřína z kterékoliv strany, již z dálky vás vítá dominanta kostela sv. Jana Křtitele s vysokou věží a románským portálem z 12. století. Nejstarší část městečka se rozkládá po obou stranách silnice a kolem kostela. První písemná zmínka o Měříně je z r. 1298, kdy třebíčský klášter založil v Měříně Proboštství pro mnichy řádu sv. Benedikta, nadal je značnými statky a podřídil jej třebíčskému klášteru. Dějiny Měřína pak byly téměř 200 let úzce spjaty s dějinami benediktýnského kláštera v Třebíči. V současné době má Měřín 682 domů a 1944 obyvatel. My se zde občerstvíme a budeme směřovat na západ do Jihlavy. V Jihlavě nejprve navštívíme naše partnery v průmyslové zóně Pávov a pak honem do města. Uprostřed rozsáhlé kopcovité, lesnaté a rybničnaté Českomoravské vrchoviny, po obou stranách bývalé zemské hranice mezi Čechami a Moravou, leží starobylé město Jihlava, nejstarší horní město českých zemí. Na konci 12. století je na návrší nad řekou Jihlavou historicky doložena slovanská vesnice s kostelíkem sv. Jana Křtitele. Stala se východištěm kolonizace kraje, neobyčejně urychlené nálezem stříbrných rud koncem 40. let 13. století. Stříbrná horečka sem přivedla horníky, řemeslníky a obchodníky z celé Evropy. Malá vesnice jejich náporu a potřebám nestačila, a proto se začalo na protějším břehu řeky budovat nové město. Bohatství plynoucí z dolování se projevilo zejména velkorysostí jeho založení. Celá městská památková rezervace – jedinečná kombinace gotické, renesanční a barokní architektury – potěší každého obdivovatele uměleckých památek a dávné historie. Městská památková rezervace byla vyhlášena v roce 1951 (nové znění 1982). V historickém středu se nachází 213 památkově chráněných objektů, z toho 70 památek. My do Jihlavy jezdíme každý rok i při akci Na kole dětem Vysočinou, ale i při Cyklotour jsme sem již často zavítali a několikrát byla Jihlava i etapovým městem. Dnes ale musíme pokračovat dále. Čekají nás v Třešti. Šestitisícové město Třešť, ležící mezi krajskou Jihlavou a renesanční Telčí má v rukávu trumfy, které jen tak někdo nepřebije. Předně je to více než 200letá neutuchající betlémářská tradice. Kde jinde než právě v Třešti na vás dýchne vánoční atmosféra třeba i v srpnu? V místním muzeu jsou totiž betlémy k vidění po celý rok. Během dvou století vyřezali mistři řezbáři desetitisíce figurek, postavili stovky betlémů a v posledních letech dali vzniknout tradici s názvem Dřevořezání. Každý z účastníků této svébytné akce zanechá v Třešti figurku, která putuje do společného betléma, jež čítá úctyhodných 1200 figurek. Betlém je k vidění v expozici betlémů a muzeu v Schumpeterově domě a není jediný. K obdivování jich je hned několik, od papírových, po dřevěné, nebývalých rozměrů i jeden v životní velikosti. Nezapomeneme ani na sluneční hodiny na náměstí T.G. Masaryka a také načerpáme síly do dalších kilometrů. Ty nás zavedou do Telče. Vítejte v Telči, ve městě, které inspirovalo básníky, okouzlilo malíře a zaujalo filmové režiséry. Ve městě, které obdivují milovníci architektury a nepřestávají zkoumat historikové… Vítejte ve městě, kde sgrafita a fresky na zdobených štítech měšťanských domů nezapřou italskou inspiraci a které dodnes vyhlíží jako za svých nejslavnějších časů, za vlády pánů z Hradce. Tedy, přijměte pozvání Zachariáše z Hradce do renesanční Telče a každý den i večer se vám promění v zážitek. Vítejte v Telči, městě od roku 1992 zapsaném na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Malebné město uprostřed Českomoravské vrchoviny, 30 km od rakouských hranic, v polovině cesty mezi Prahou a Vídní, v nadmořské výšce 522 m n.m., láká své návštěvníky do již zapomenutých časů. Město nabízí návštěvníkům živé setkání se všemi stavebními slohy minulého tisíciletí. Představuje jedinečně zachovaný architektonický komplex, jemuž dominuje renesanční zámek a náměstí. “Moravské Benátky”, “Perla Vysočiny” nebo “Jezerní růže”- za všemi těmito příměry se skrývá město Telč – renesanční skvost mezi českými městy. Určitě si nestačíme prohlédnout během zastávky vše, ale 7. září 2024 se sem vrátíme a pojedeme Na kole dětem Vysočinou. To už ale musíme dále. Další zastávkou je Želetava. Želetava není jenom tavený sýr, ale hlavně městys ležící v moravské části Českomoravské vrchoviny v okrese Třebíč. Želetava je druhou největší obcí Moravskobudějovického mikroregionu. Známá je především výrobou sýrů. První zmínka pochází z roku 1303, kdy již měla farní kostel. Roku 1370 byl Želetavě udělen statut městečka a právo používat vlastní pečeť. V obci se v minulosti dolovalo železo a zlato. Vyšší poloha, drsné podnebí a neschůdnost krajiny v oblasti Želetavy vylučovaly možnosti osídlení v pradávných dobách. První písemně doložená zpráva o Želetavě je z roku 1303. My zde máme dnešní poslední zastávku. Chvíli tedy odpočineme a budeme pokračovat do cíle dnešní etapy do Třebíče. Třebíč, město památek UNESCO, se nachází na západě Moravy, v jihovýchodním cípu kraje Vysočina. Třebíč se rozkládá na obou březích řeky Jihlavy a počátky města jsou spjaty s významným benediktinským klášterem, který byl založen moravskými knížaty již roku 1101. Díky bohaté historii města mohou návštěvníci obdivovat mnoho cenných památek, z nichž ty nejvýznamnější jsou zapsány na prestižním seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO – bazilika sv. Prokopa, židovská čtvrť a židovský hřbitov. Město a jeho okolí však uspokojí nejen milovníky historie a kultury ale také milovníky přírody – Třebíč se nachází v jedné z ekologicky nejčistších oblastí České republiky. Malebný ráz zdejší krajiny a čistá příroda vytvářejí vhodné podmínky pro relaxaci i aktivní odpočinek v podobě turistiky či cykloturistiky. Třebíč je naší častou zastávkou a velmi rádi sem vždy zavítáme. Dnes zde budeme spát a pokud bude čas, tak si prohlédneme co nejvíce ze zajímavostí města. ale musíme i odpočívat. Zítra nás čeká 8. etapa.

Tak se  připojte a pomáhejte s námi dětem.