6. etapa 2025: Jihlava – Tábor
Trasa: Jihlava – Vyskytná – Nová Cerekev – Pacov – Mladá Vožice – Střezimíř – Tábor
Délka trasy: 113 km
středa 4. 6. 2025
Ráno startujeme z Masarykova náměstí v Jihlavě do 6. etapy. Míříme opět na západ a zdoláváme kopce Českomoravské vrchoviny.
První zastávkou je obec Vyskytná. V malebném prostředí Českomoravské vysočiny, obklopená masivem Čeřínku a Křemešníku, leží Vyskytná. Téměř stejně daleko od Pelhřimova, Humpolce a Jihlavy, u hlavního tahu na Tábor je Vyskytná ze severu perfektním místem k bydlení, dojíždění za prací a zábavou. Z jižní strany, směrem ke Křemešníku a Novému Rychnovu, za koupalištěm, se rozléhají nekonečné pláně a hluboké lesy, které přímo vybízí k relaxaci a sportovním aktivitám. Na jednu stranu leží obec v těsné blízkosti NPP Jankovský potok s výskytem perlorodek říčních, mokřadů směrem k Jankovu s vzácnou faunou a flórou, na druhou stranu nabízí veškeré občanské vybavení bezdrátovým internetem počínaje, základní školou konče. Každý si zde najde, co je mu nejbližší. My zde zastavíme s pelotonem poprvé. Uvidíme zda si stihneme prohlédnou kostel, zvonici nebo něco dalšího, ale rozhodně se těšíme.
Z Vyskytné vyrazíme vstříc Křemešnické vrchovině, zastávka bude v Nové Cerekvi. Městys Nová Cerekev . První písemná zmínka o obci pochází z roku 1330, některé zdroje však uvádí, že založení Nové Cerekve spadá už do 13. století. Obec odvozuje své jméno Cerekev od slova „cierkev“, jež náleželo dřevěným kostelům. Dnešní kostel, zasvěcený Tomáši Becketovi, nechala zřejmě postavit ovdovělá hraběnka Antonie Terezie ve druhé polovině 18. století. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse. Historicky se městyse (městečka) odlišovaly od vsí právem pořádání výročních a dobytčích trhů. Šlo tedy o titul prestižní. Od 14. století uděloval statut městyse panovník, po vzniku Československé republiky to byla ministerská rada na žádost obce a od 1. července 2006 poslanecká sněmovna. Městys Nová Cerekev se rozkládá v mírné kotlince Českomoravské vrchoviny, rozložena nad údolím Novocerekvického potoka. Cerekvickou kotlinku, obklopenou jehličnatými lesy, vroubí mírná návrší, dosahující nadmořské výšky okolo 600 m.n.m. My zde jsme poprvé, tak jsme na všechno zvědaví.
Přibližujeme se Vlašimské pahorkatině a další kopce nás přivedou do Mladé Vožice. Město Mladá Vožice se nachází na severovýchodním okraji Jihočeského kraje v okrese Tábor v nadmořské výšce 453 m n. m. Dle dochovaných pramenů jsou první zmínky o místě, kde je dnes Mladá Vožice, již z let 711 – 796. V té době se zde začali usazovat první obyvatelé, kteří posléze přešli do tzv. majetku „královského zboží“, které dále odkoupil majitel. Takto to alespoň uvádí kronikář a historik Bohuslav Balbín. Konkrétní vznik Mladé Vožice se pravděpodobně vztahuje až do roku 845, do období vlády knížete Spytihněva. Městem protéká Novoveský potok a řeka Blanice. Žije zde přibližně 2 700 obyvatel. Také zde budeme mít premiéru. Ale už jedeme dál.
Další zastávkou je obec Střezimíř, i zde zastavíme s pelotonem poprvé. Obec Střezimíř má rozlohu 820 ha v členitém terénu s nejvyšším vrchem Větrov 638 m.n.m., k 1.1.2019 zde trvale žilo 315 obyvatel. Obec je rozdělena na místní části – Střezimíř, Nová Střezimíř, Bonkovice, Černotice, Dolní a Horní Dobřejov. První písemná zpráva o obci je z roku 1219, tedy z doby vlády Přemysla Otakara I., kdy obec držel Předslav (Předislav, Přech) ze Střezimíře. Dle pověsti Střezimíř dostala jméno od zakladatele Střezimíra asi v 11. století. Její jméno naznačuje, proč byla založena: střežiti mír. Z kulturních památek je nejvýznamnější farní kostel sv. Havla. Je to stavba gotického slohu. Nejzajímavější je presbytář, který má zvláště vyvinutou klenbu s hojným, rozvětveným žebrovím. Osvětlují jej tři gotická okna, z nichž byly nepochopením vysekány krásné kružby. Tato část kostela je původní. Loď je až pozdější přístavek. Další památkou obce je zámek. Je to jednopatrová budova obdélníkového půdorysu s pseudorokokovou fasádou. Asi nestihneme během zastávky prohlédnout všechno a tak bude důvod k další návštěvě.
Stáčíme se na jih a míříme do cíle dnešní etapy, do Tábora. Město Tábor je druhým největším městem Jihočeského kraje se svými více než 33 tisíci obyvateli. Je významným dopravním, hospodářským a kulturním centrem velkého regionu. Jeho zrod je spjat se jménem Jana Husa, reformátora katolické církve. Husovi stoupenci, vedeni hejtmanem Janem Žižkou, založili Tábor roku 1420 jako mocenské centrum husitství. Myšlenka samostatné táborské republiky s sebou nesla celou řadu bouřlivých událostí a vliv jejich aktérů poznamenal evropský dějinný prostor. Historické jádro města, s dokonale zachovalou sítí křivolakých uliček v gotickém duchu, je památkovou rezervací. Tábor je významnou silniční a železniční křižovatkou i regionálním centrem turistického ruchu. Lákadlem pro návštěvníky je zejména historie husitského hnutí. Je zde také největší zoologická zahrada v Jihočeském kraji a unikátní Divadlo Oskara Nedbala (D/O/N) se dvěma hledišti obrácenými z různých stran k jednomu jevišti. Tábor je jediné nekrajské město v Česku, ve kterém kromě okresního soudu sídlí také pobočka krajského soudu.
Ve stínu těchto historických domů zde dnes přespíme a budeme se chystat na 7. etapu, která zítra povede do Hořovic.
Podrobnou trasu najdete zde. změna trasy i časů vyhrazena