5. etapa Fulnek–Prostějov

Na pondělí připadla sprint etapa, nikoli co délky (navrtěli jsme 105 km), nýbrž co do převýšení, sotva 500 m, což stejně připadlo spíš na železniční a dálniční nadjezdy než na kopečky.

          Na fulneckém náměstí náš čekala paní starostka Radka Krištofová s místostarostou panem Františkem Schindlerem a záplavou koláčků. Naštěstí přišla početná posila školáků, kteří nám s tím pomohli, kdo si nevzal, zůstal po škole. A jak už to někdy bývá, nachomýtne se i nenápadný, avšak o to zajímavější divák, jako dnes. Ze Studénky se na podivíny na kolech přijel podívat pan Rudolf Svoboda, čtyřiaosmdesátiletý náruživý cyklista a sběratel kol Favorit (má jich šestnáct, nejstarší z roku 1964, tehdy vyhrál Závod míru Jan Smolík, jistě pamatujete…). Takový Jura našince vždycky potěší, ať se daří, pane Svobodo!

          První zastávka nás čekala v Suchdole nad Odrou. I tady byla kupa dětí, je všední den a tedy škola, což znamená, že každá příležitost trochu ošulit vyučování je vítaná, ráčíte pamatovat, viďte. Paní starostka Lucie Boráková s paní místostarostkou Ivou Hrabovskou nás mile přivítaly a Josef, jak se mu občas podaří, pronesl perlu, když všechny vyzval, abychom si společně zatleskali na to, že se můžeme radovat z každého dne. Mějte (mějme) to na paměti.

          V Hranicích na Moravě si šplhnul pan místostarosta Karel Machyl. Z webových stránek, sycených Petrem Vlčákem, nastudoval, že Pepa Zimovčák zdolal na vysokém kole Tour de France, Giro i Vueltu, že přejel USA od pobřeží k pobřeží a drží světový rekord na 24 hodin výkonem 522 km. Mimochodem – všem doporučujeme navštívit zdejší radnici v historické budově s velkým zastřešeným atriem, stojí za vidění. Zapisovatel si zde natřel nos opalovacím krémem, protože dáma z radnice slíbila, že už nezmokneme, však také pálilo sluníčko. Kdo by neposlechl úřední osobu?  

          V Přerově nás čekal pan primátor Petr Vrána se svými náměstky, s řízky a ovocem. Pro poveselení se předvedli exhibicí bratři Procházkové, mistři biketrialu, naši reprezentanti v této disciplíně. Kdo neví, oč se jedná, je to sport na kolech, kdy se s tímto dopravním prostředkem dělá to, co obvykle dělají artisté křížení s gymnasty, přičemž se stojí v pedálech. Skáče po zadním nebo předním kole, šplhá se na praktikábly ve výši stolu, ve vzduchu se předvádějí otočky a vůbec se páchají divy, nad nimiž jeden žasne. Vrcholem se stalo přeskakování dobrovolníka akrobatem na rámu bez předního kola. Vypadá to, jako že nešťastníka na dlažbě propíchne vidlicí, ale nepropíchl, kupodivu. Martin Dlabač se přihlásil, aniž tušil, co ho čeká. Asi z toho vyvázl proto, že jsme mu drželi palce.

          Drobná příhoda z tratě: Na cyklostezce píchl Zdeněk Vích, jeden z tradičních účastníků, s nímž počkal další podobný cyklista, František Švejda. Čekání nebylo k ničemu, protože bylo třeba odborné pomoci. Takže se pěšmo vydali 8 kilometrů do Lipníka, nechali kolo opravit, chytli vlak a na nádraží v cíli dnešní etapy dorazili ve chvíli, kdy jsme jeli kolem. Skočili do sedel a před radnici v Prostějově dorazili společně s námi. Vydělali na tom, protože dorazili suší.

          Cestou do Blatce, malé obce, kam jsme mířili, se ukázalo, že nemůžete věřit všemu, co vám na úřadě slíbí. Strhl se liják, který nás půl hodiny provázel a zmáčel na kost. V botách to začalo čvachtat a kolegové z pelotonu se ptali, zda jsem si nos namazal dostatečně. Ano, i takoví jsou mezi námi. V Blatci vydal pan starosta Jan Kadlec pokyn, že se nealko podává na jeho účet. Tolik čaje tu asi neuvařili za celou dobu provozu, my jsme přidali aditiva z vlastních zásob.

Vítání v cíli v Prostějově před radnicí už proběhlo za slunného počasí, pan primátor František Jura nás přivítal stručně a vtipně, ukázal nám, kde žil Jiří Wolker i lavičku, na níž JW sedí a hledí na svůj rodný dům. K tomu poznámku na závěr: Do Prostějova jezdíval za svou pratetou Jirka Spáčil, brněnský ortopéd, z nás asi nejzdatnější cyklista a rovněž tradiční účastník. Tak tedy jeho prateta byla vrstevnicí Jiřího Wolkra a dobře se s ním znala. Ba víc, protože to byla fešná slečna, místní automobilka Wikov (a hlavně továrna na zemědělské stroje Wichterle– Kovářík) ji zvala, aby při představování nových modelů asistovala jako sličná girl.

          Tolik z dneška, my jdeme sušit boty, vy si užijete večera,

          Honza Králík

Fotogalerie

pondělí 3.6.2024 

A máme tady nový týden a vyrážíme z Fulneku směrem na jih, do Suchdola nad Odrou je to jen kousek. Místní Cyklistický klub Suchdol nad Odrou nás již leta podporuje a každý rok doplňuje naší pokladničku vybranými penězi. Městys Suchdol nad Odrou, prvně zmíněný v roku 1337, je se svými přibližně 2.800 obyvateli největší obcí ve svazku Regionu Poodří. Katastr městyse se rozkládá na 23 km 2  plochy, která se svažuje z výběžků Oderských vrchů až po údolní nivu řeky Odry, přičemž výškový rozdíl činí 150 m. Střední nadmořská výška je 272 m n. m. Část katastru leží na území Chráněné krajinné oblasti Poodří. První osada na území dnešního Suchdola byla založena ve 13. století slovanskými horníky, kteří zde dolovali stříbrnou rudu. Mezi pamětihodnosti, které stojí za to v Suchdole vidět a navštívit, patří především oba kostely, tvořící typické suchdolské panorama – pozdně renesanční katolický, pocházející z roku 1605, a evangelický z roku 1858 v arkádovém stylu. Významnou stavební památkou je i barokní katolická fara architekta J. L. Hildebrandta z roku 1730. Zajímavostí je i technická památka – zachovalá výpravní budova železniční stanice. Uvidíme, zda si to vše stihneme prohlédnout, ale po 30 minutách zastávky musíme jet dál. Cestou do Hranic nás čeká trošku kopeček. Jedeme Moravskou bránou a tak máme i krásné výhledy. A už jsme v Hranicích, město Hranice se nachází ve východní části Olomouckého kraje v Moravské bráně převážně na pravém břehu řeky Bečvy, v nadmořské výšce cca 260 m.  Hranice se nachází v prostoru, v němž se kumulují dopravní a inženýrské koridory na hlavním železničním a silničním tahu Olomouc – Přerov – Ostrava, s významnou odbočkou na Valašské Meziříčí, Beskydy, Vsetín a na Slovensko. Pro město je významné sousedství lázní v Teplicích nad Bečvou. Hranice jsou významné kulturní a průmyslové město regionu  s výjimečnými přírodními zajímavostmi v okolí. Jde o aglomeraci tvořenou devíti místními částmi o celkové rozloze přes 52 km². Všechny místní části spojuje společná historie – od 15. století měly stejnou vrchnost a patřily do hranicko-drahotušského panství, společný městský úřad mají od 70. let 20. století. Centrem aglomerace je historické město Hranice, jehož zástavba se již prolíná s dalším historickým městem Drahotuše a vesnicí Velká. Další místní části tvoří okolní obce Lhotka, Rybáře, Slavíč, Uhřínov, Středolesí a Valšovice. Podle Českého statistického úřadu žilo na území města Hranic k 1. 1. 2023 celkem 17 978 obyvatel. No a my se zde občerstvíme před další cestou. Směřujeme na jihozápad, projedeme Lipníkem nad Bečvou a další zastávkou je Přerov. Zde také nejsme zdaleka poprvé. Město Přerov leží v srdci Moravy a rozkládá se na obou březích řeky Bečvy. Je kulturním, společenským a administrativním centrem regionu. Historie osídlení Přerova sahá až do pravěku – konkrétně starší doby kamenné, což dokládají světově známé archeologické nálezy v Přerově-Předmostí. První písemná zmínka o Přerově pochází z roku 1141. Současný Přerov láká návštěvníky zachovalou městskou památkovou zónou, ve které se nachází měšťanské domy z 15. a 16. století, zbytky středověkých hradeb s fortnou a renesančně upravený zámek, ve kterém sídlí Muzeum Komenského. Sportovně zaměření návštěvníci Přerova mohou využít přerovský plavecký areál, některý z mnoha tenisových kurtů nebo si mohou zajít zabruslit na zimní stadion, který v letním období nabízí zázemí pro in-line bruslaře s multifunkční plochou, která je vhodná také pro florbal nebo hokej. Cyklisté mohou využít sítě cyklostezek, kterými je město protkáno. Fanoušci motorových sportů jistě dobře znají Přerovskou rokli, která hostí autocrossové a motocrossové závody evropského formátu. Vše, co město nabízí, se samozřejmě nedá stihnout za jediný den, natož za 1/2 hodiny co zde strávíme. alespoň je dobrý důvod se opět vrátit. Z Moravské brány se dostáváme do Hornomoravského úvalu. Další zastávkou je Blatec. Blatec je obec ležící v okrese Olomouc. Má 651 obyvatel a jeho katastrální území má rozlohu 659 ha. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1131. V Blatci je poslední dnešní zastávka a už směřujeme do cíle dnešní etapy do Prostějova. Máme to už jen kousek. Prostějov – největší město regionu Prostějovsko, leží uprostřed Moravy. Rozkládá se na ploše 39,04 km2, v nadmořské výšce 223 m. Řečeno zeměpisně, leží v severní části Hornomoravského úvalu, východně od Drahanské vrchoviny, v rovině, která se nazývá Haná na 49 stupni severní zeměpisné šířky a 17 stupni východní zeměpisné délky. Podnebí je přechodné, mezi východoevropským vnitrozemským a západoevropským přímořským. Prostějov, ležící na Hané, patří do oblasti teplé s mírnou zimou. Raně středověká osada Prostějov vznikla patrně v prostoru Petrského náměstí a ulice Újezd. Trhová ves se v místě hlavního náměstí vyvíjela od poloviny 13. století. V roce 1990 byl historický střed Prostějova vyhlášen za městskou památkovou zónu. Prostějov a jeho okolí je ideálním místem pro všechny varianty výletů.  Ať už rádi lenošíte u vody, jezdíte na kole, nebo navštěvujete památky, to všechno si na Prostějovsku užijete. My ale budeme hlavně odpočívat a připravovat se na zítřejší 6. etapu. 

Tak neváhejte, doražte, připojte se a pomáhejte s námi dětem. Vyrážíme zítra ráno v 8 hodin do 6. etapy Cyklotour.