31. Červenec 2019

Kukačka dneska nekuká, zasloužíme si trochu pospat, navíc náš sleeping parking je přímo v přístavu Gills, odkud chceme jet na výlet na Orkneye. Před devátou jdu vyřídit Boarding pass a po deváté se už naloďujeme. Auto necháváme v přístavu, bereme jen kola. Počasí zatím nic moc, je mlha a zima, navíc tady na trajektu hrozně fičí. V půl jedenácté přistáváme v přístavu St Margaret’s Hope a vydáváme se do města Kirkwall. Trochu se oteplilo, ale obloha je pořád zatažená. Jedeme přes několik menších ostrovů, které jsou propojeny sypanými hrázemi. Cestu vidíme několik vraků lodí, potopených v mělkých pobřežních vodách, čnících částečně nad hladinu. Podél silnice se pase hodně dobytka a ovcí, krajina je mírně zvlněná. Kousek před Kirkwallem u nás zastavuje mladá reportérka z místního plátků a ráda by s námi udělala rozhovor o naší cestě. Odpovíme jí na pár otázek, uděláme fotku a jedeme do sámošky koupit si nějakou sváču. Chvíli posedíme na břehu moře, zbaštíme bagetu a jedem si prohlédnout místní kostel. Pak už je pomalu čas na návrat. Do přístavu to máme asi 18 mil a neradi bychom prošvihli poslední trajekt na pevninu. Zpátky jedeme jinou cestu po východním pobřeží. Do přístavu přijíždíme před čtvrtou a hned si vyřizujeme jízdenky. Na molu si dáváme tatranku a pivo a za chvíli už jdeme na loď. Hodinku plavby využíváme na psaní. V přístavu v Gills dáváme rychlou sprchu z kanystru a Iv38. den cesty Ivana Burkerta do Skotskaan ještě fotí lachtany, co se tu vyvalují na kamenech. Kolem sedmé vyrážíme směr Edinburgh. Jedeme stejnou cestou, kterou jsme sem včera přijeli, tak probíráme včerejší den. Ivan mi po cestě asi hodinu čte gratulace od známých, kteří mu drželi palce na jeho cestě. Je jich opravdu hodně. Je vidět, že ho sleduje a fandí mu spousta lidí. Už je dost hodin, blížíme se k Inverness a začínáme hledat nějaký vhodný sleeping parking. Odpoledne mi Ivan vyprávěl, jak s tátou při jeho první cestě do Santiaga spali ve Švýcarsku pod Furkapassem u kostela. No a asi jsme si ten kostel přivolali. Osud nás zavál do lesa ke kostelu Logie Eastr Church, kousek před městečkem Kildary. Už se pomalu stmívá, k večeři máme čočku s uzeným a čalamádu. Ivan ještě tradičně dlouho do noci píše a mě po jedenácté zmáhá únava.