28. Červenec 2019

Dnes nekuká kukačka, ale v půl sedmé ťuká na okno hlídač parkoviště. Moc se mu nezamlouvá naše nocování s krásným výhledem na hrad Eilean Donan. Škoda, že nás vzbudil tak brzo, hrad je ještě v mlze. No tak jsme to pobalili a odjeli na nejbližší odpočívadlo a ještě asi 20 min čekáme, jestli hrad nevykoukne z mlhy. Zatím to tak nevypadá, tak vyrážíme autem prohlédnout si ostrov Skye. Už nevím, jaká slova bych měl volit, abych se pořád dokola nepakoval s tou nádhernou. No prostě, kdo máte tu možnost, přijeďte se sem podívat, opravdu to stojí za to. Po exkurzi na ostrově se vracíme tam, kde jsme včera skončili, ke hradu Eilean Donan. Odtud bychom dnes chtěli ujet něco kolem 40-ti kilometrů. Kolem třetí se loučíme s hradem a hned na čtvrtém kilometru nám začíná pršet. Je to ale naštěstí jen malá přeháňka, a tak za pár minut může Ivan zase naskočit na kolo. Jen co skončil déšť, začaly výživné kopce, přes které se potřebujeme přehoupnout do dalšího údolí. Nedá se nic dělat, měníme kola, aby se Ivan neutavil. Skotská příroda je krásná, ale drsná. Jen co skončily ty největší kopce, začal silný protivítr. Projíždíme méně obydlenou částí Skotska. Silnice jsou ve velmi špatném stavu. Některé úseky jsou tak úzké a rozbité, že je silnice přibližně po 200 metrech na kousek rozšířená, aby se mohli protijedoucí auta vyhnout. Silný protivítr dává Ivanovi pěkně zabrat. Nejednou mi volá, ať na něj počkám, že veze večeři. Tak on ještě po cestě sbírá houby. Po padesátém kilometru se začínáme poohlížet po plácku na přenocování. Ale zrovna jedeme úsekem, kde nic šikovného není. A tak jedeme dál a dál, až ve vesnici Achnasheen přijíždíme k místnímu nádraží a tady budeme nocovat. Máme ujeto 60 km. V ešusu zpěním cibuli, na ní podusím nakrájeného křemeňáka. Souběžně se vaří rýže. Hříbkovou pytlíkačku udělám trochu hustší, bude to výborná houbová omáčka. Ivan mezitím dělá šopák. Dneska máme opravdu luxusní večeři. Myslím, že by se Zdenda Pohlreich mohl od nás ledacos přiučit. Na nádraží přijela nocovat taky parta Brňáků ve třech karavanech, tak s nimi prohodíme pár slov a za chvíli musíme zalézt do auta, protože ty krvelačný bestie už zase koušou jako zběsilé.