19. Červenec 2019

Noc byla v pohodě, loď ani nehoupala a spalo se dobře, ale krátce. Spánkový deficit už cítíme oba dva. V Poole opouštíme trajekt a Británie nás vítá svým typickým počasím. Přejíždíme autem do Ringwood, kde Ivan sedá na kolo. Míříme na sever ke Stonehenge. Snažíme se vyhýbat hlavním silničním a jedeme po úzkých, zarostlých, venkovských cestách. Ivan po pár kilometrech nasazuje pláštěnku, ale i ta je za chvíli durch. Pěkně se rozpršelo. Na Stonehenge přijel promoklý až na kost. Převléká se do suchého a schovává se ke mně do auta. Je asi poledne a dáváme si menší “voraz”. Pak se jdeme podívat na slavné kameny. Trošku nechápeme, jak to mohli před 5000 lety vybudovat. Čas běží a rádi bychom ještě kousek popojeli. Ivan bere suchý oblečení, ale za pět kilometrů je to stejně jedno. Anglie zas tak placatá není, jak sliboval Ijen, takže to má Ivan dneska se vším všudy. Voda, kopce, únava. Jedeme přes Devizes a Chippenham směrem na Bristol. Už vyhrožuju Ivanovi, že mu strčím klacek do drátů, jestli z toho nesleze. Je to už totiž dost nebezpečné. Leje jako z konve, docela hustý provoz a není moc dobře vidět. Dal si říct až po 105- ti kilometrech. Nakládáme kolo, a jedeme hledat místo na spaní. Dneska máme opravdu romantické místo. Déšť trošku ubral na intenzitě, tak dělám rychlou bramborovou kaši a ohřívám maso že sklenice. Dáváme si trochu Dušanovice pro inspiraci na psaní. Dneska snad už opravdu půjdeme dřív spát.