Na kole dětem

2. den cesty Ivana Burkerta do Oděsy

21. srpna 2021

den 2.
Probouzíme se do krásného slunečného dne. Nocleh nám poskytli bezva lidičky Jirka a Mirka. Jó, jsou to ty, u kterých jsme včera večer popíjeli Bernarda a jedli výborný masíčko. Prohlížíme na chodbě fotkama zaplněnou stěnu z jejich cest a nestačíme se divit, kde všude už byli. Ale dost kochání, musíme vyrazit. Ivan se loučí se svou ženou Irčou, která nás až sem doprovázela a lehce před devátou vyrážíme z Humpolce. V deset už jsme asi pět kilometrů za Pelhřimovem. Tam jsem se ještě zastavil v Lidlu dokoupit nějaké zásoby a v cykloservisu náhradní brzdové špalky, páč Ivan strašně brzdí :). On má totiž na tom novým kole brzdu i na zadní kolečko, tak si to užívá. Máme hezky slunečno a cesta hezky ubíhá. Před polednem přijíždíme do Jindřichova Hradce. Děláme pár fotek s místním zámkem a frčíme dál. Trochu o sobě dává vědět Ivanův zadek. V Třeboni bysme rádi udělali pár fotek, ale není kde zaparkovat. Ale jak se říká, líná huba, holý neštěstí. Zrovna míjím měšťáky, jak rozdávají botičky a tak jsem si řek, že to budou určitě mílí lidé a hned se jich ptám, jestli to tam na tom zákazu můžu chvíli nechat. Nemýlil jsem se, máme dovolených deset minut. Pak se rozdělujeme a já jedu do Budějic s Ivanovým mobilem na výměnu karty. Nějak nám zlobí spojení. Ivan zatím objel rybník Svět a míří na Nové Hrady. Tam přijíždím po půl páté a Ivan po sto patnácti kilometrech už na náměstí popíjí pivo. Tak tu hezky odpočíváme, dáváme si rybí hranolky a přemýšlíme jestli si neuděláme na zítra trochu náskok a ještě kousek nepopojedem. Dnešní plán byl sice „jen“ sem, ale do Rakouska už je to jen kousek. A tak v šest večer ještě vyrážíme nahltat pár kilometrů. Nakonec jich je ještě třicet. Před osmou začínáme hledat místo na spaní a ve vesnici Rosenau Dorf se ptám v místní hasičárně borců popíjejících apfelwein, kde bysme mohli zakotvit na noc. Hned my ochotně ukazují kousek louky naproti přes silnici. Tak tady dneska táboříme. Není tu sice žádný signál, ale za to je tu klid. Ivan ještě do noci píše deník a já už to po jedenácté balím.