7. září 2021

den 19.
Budíme se do dalšího teplého dne s nádherným výhledem na okolní kopce. Noci tady nejsou už tak teplé, takže se i příjemně spí. Včera jsme už  nekupovali žádné pečivo, protože jsme počítali s tím, že nám Michal, který mě bude střídat, přiveze český chleba. Jenže to jsme ještě netušili, že přijede až bůh ví kdy a tady v horách zrovna pekárny nejsou na každém rohu, tak snídáme Tesco buchtu. Dnes nás čeká náročná etapa v Albánských horách s celkovým převýšením přes 2000 metrů. V půl desáté začínáme asi desetikilometrovým sjezdem, ale s tak silným protivětrem, že za první hodinu máme odjeto jen asi 15 kilometrů. Pak začíná první dvanáctikilometrové stoupání. Ivan je nahoře úplně propcený. Při dalším klesání potkáváme české motorkáře, kteří si tu užívají horské serpentiny. Taky se dozvídám, že Michal, který už tu dávno měl být, je někde před Dubrovníkem. A zase do dalšího kopce. Jó, hory jsou krásný, ale drsný. V jednom místě to vypadá, že tu silnce končí a že jsme vyjeli do nějaké fabriky. Je to stáčírna minerální vody a opravdu tady přes dvůr vede silnice. Dneska si to Ivan užívá opravdu náležitě. Má za sebou čtyři dlouhá klesání a tři opravdu dlouhé výjezdy plné serpentiny. Když už se blížíme k městu Kukës, zastavuje nás asi 10 km před ním dálnice. Máme za sebou stejně už 74 kilometrů, tak začínáme shánět místo na spaní. Už by měl taky přijet ten Michal, tak děláme trochu víc večeře, aby se taky najedl. Když nakonec dorazí, je už úplná tma. Přivezl ještě nějaké zásoby na další cestu, ale přerovnávání už necháme na ráno. Tak si dáme ještě jednoho panáčka a jdeme spát.

trasa cesty: https://mapy.cz/s/nadupupacu