Trasa: Kašperské Hory – Prášily – Železná Ruda – Nýrsko – Klatovy – Kdyně – Domažlice
Délka trasy: 127 km

9.června 2018 report

A je to. Devátý ročník cyklotour Na kole dětem je minulostí. Ale než se dostaneme k bilancování, podám report ze závěrečné desáté etapy. Vlastně, bylo by dobré zmínit večer před touto etapou. Naši borci se sešli u jednoho stolu v kašperskohorské restauraci, do čela posadili Josefa a společně vykládali a promlouvali o… o čem. Jak jsou rádi součástí tohoto projektu, kdo pro koho či pro jaký účel jel, vzpomínali, kdy se přidali poprvé, jak kdo potkal Josefa (věřte, to je perlička za perličkou a v příštím roce se na toto téma možná více zaměříme v reportážích) a vyprávěli si někdy i neuvěřitelné zážitky z cest po naší vlasti v našem “Pelotonu Dobré Nálady”. 

Ráda bych zmínila ještě jeden příběh. Na kole s námi jezdí také docent Jura Vokurka (Jura se Vám představí, podáte-li mu ruku). Jen když promluví, pochopíte, že je to člověk se srdcem na pravém místě. Nesmírně milý člověk. Víte, proč se přidal k nám? Jeho nemocný syn mu kdysi řekl, ať jede pomáhat, že jemu to také pomůže. Josef se nechal výše zmíněného večera slyšet, že tento ročník věnoval a jel právě pro syna Jirky Vokurky, neboť není to dlouho, co se s námi rozloučil.  Přejeme celé rodině hodně sil i lehkosti, aby tohle období zvládla.

Ale podívejme se už na sobotní start. Borci se sešikovali pod kostelem Sv. Markéty na náměstí v Kašperských horách. Cíl byl jasný, dojet do Domažlic v pořádku a ideálně u toho nezmoknout. A jak se to podařilo? Všichni jako jeden muž se po zasvištění startovního praporu spustili z kopce, aby v zápětí další mohli zdolat. Kličkovali mezi bouřkovými mraky a dosupěli až do Prášil, což byla letos vůbec nejmenší obec, kterou jsme navštívili. Nejmenší, ale rozhodně stála za to. Starosta Libor Pospíšil hrdě vítal peloton a zatímco si třásl rukou s Josefem, cyklisté obdivovali úžasné přírodní prostředí uprostřed vsi, se stylovou stodolou, která slouží jako muzeum. 

Po pár terénních vlnkách frčel peloton z kopce do Železné Rudy. Kamenem by odtud do sousední sousedního Německa Josef asi i dohodil, ale místo toho se uvítal se starostou Ing. Michalem Šnebergrem. Obdivuhodné bylo Návštěvnické centrum Šumavy a Environmentální centrum Železná Ruda. K vidění zde bylo mnoho, navíc se zde přímo dokonale o cyklisty postarala paní Iva Juhová, která v IC pracuje. 

Po stoupání ze ŽR na sedlo Špičáku se cyklisté mohli oblažit dlouhým sjezdem až do Nýrska. Věřte nevěřte, vysmýkli se z bouřkových mračen osvěženi jen pár kapičkami, což je vzhledem k jinak bouřkovému a deštivému počastí tento den možno považovat za zázrak. Nebo um. V Nýrsku už z dálky mávala místostarostka Soňa Hladíková a místní mažoretky ze souboru Ametyst z DDM Nýrsko pod vedení Evy Koryťákové oslnili skvělými výkony. Držíme jim palce, ve čtvrtek jedou děvčata na ME do Chorvatska.

Čas se nachýlil a Josef se vezl dále z kopce až do zastávky v Klatovech, kde proběhl krátký oddych a šupky dupky přes dva nemalé brdky do Kdyně. Velký sympaťák a starosta v jednom, pan Jan Löffelmann přívětivě přivítal cyklisty po krátkém deštíku, který je cestou potkal. Čas byl dnes neúprosný, program nabitý, dnes se jelo svižným tempem a dojezdy byly jen tak tak na čas. A tak čekal cyklisty závěrečný letošní úsek do Domažlic až nahoru na Baldovský vrch. Borci a borkyně zdolávali poslední stoupání, ukrajovali metr za metrem, všichni orosení, vlhkost by se dala toho dne krájet. A pak přišla úleva. Cíl. Josefa a cyklisty přivítal místostarosta Stanislav Antoš. Vlastně byl příjezdem krátce přerušen rozjetý program akce pro podporu dětského domova v Nové Vsi. Návštěvníci hudebního minifestivalu Baldovská pářka si tak mohli vyslechnout o projektu Na kole dětem. Cyklisté si padali do náručí, nejedna slza ukápla. Ráda bych na tomto místě vyzdvihla výkon nadějné a krásné cyklistky Zoe Hrubanové, která ve svých patnácti letech projela celou trasu dlouhou 1400 km. Bez stěžování, lehkou nohou, se šarmem. Zoe, fandíme Ti!

Zátky šampaňského lítaly vzduchem, děkovačky, společné focení, úleva a zároveň se nám nechtělo loučit. Je to jako když se vrátíte z letního tábora domů. Plno zážitků, je po všem a přátelé vám najednou zase chybí. Ale můžeme se těšit, protože vůle a chuť pro desátý ročník je nezměrná.

Josef Zimovčák – před mnoha lety muž, který rád jezdil na kole… měl takový sen. Nejdřív to byla myšlenka. Nemusel udělat nic, mohl odkládat a chlácholit se, že to nejde a že je mnoho překážek, které skutečně jsou. A přesto. Když jsem se tak dívala kolem sebe v cíli, viděla tu nádhernou atmosféru, všechna ta přátelství a příběhy, které nás pojí. Kolik dobrých lidí se stalo ještě lepšími díky Josefovu projektu. Kolik dětí a rodin mohlo načerpat síly na rekondičních pobytech, které Nadační Fond Josefa Zimovčáka hradí. Až z toho běhá mráz po zádech, cítíte to? Musí to být skvělý pocit. Josefe, všichni smekáme. Chce to hodně zarputilosti, odvahy a také schopnost sny měnit ve skutečnost. Navíc Josefova fyzická kondice, to je něco, nad čím někdy zůstává rozum stát. Ale kde je vůle, je i cesta. Pepo, děkujeme Ti!

Věřte, je mnoho lidí, díky kterým se celá cyklotour může odehrát. Děkujeme partnerům, kteří podpořili tento projekt. Děkujeme Policii ČR, která nás bezpečně a zkušeně vede napříč republikou. Uklidňuje řidiče, kteří zdá se ale jsou stále více shovívaví a i když jsou při průjezdu pelotonu uklizeni ke kraji silnice, mávají a povzbuzují cyklisty. Tímto děkujeme všem, koho jsme zdrželi na cestě. Věřte, že i Vy jste podpořili skvělou věc. V reportážích stále píšeme o Josefovi a těch, kdo jedou na kole. Jenže celou tu dobu je zde nespočet řidičů, kteří jim vezou bagáž a občerstvení a další nezbytnosti. Dodávky řídli Artur Šraml, Jaroslav Bystřický a Petr Burian. Skvělé výkony podával jako vždy Pavel Michálek, který po celou trasu veze Josefova vysoká kola a přistavuje mu je v průběhu jízdy podle profilu trasy. Menší do kopce, větší z kopce, drobné vlnky a rovinky. Večer nesedí na pivu, ale masíruje Josefa a pomáhá tak jeho regeneraci. Nikdy se nezastaví. Poklona, Pavle! Občerstvování, ubytování a celý ten šrumec okolo toho korigují dámy Martina Střížová a Iveta Nevrzalová, letos za pomoci dam Moniky Zálesákové a Andrey Polanské. Letošní novinkou a nezpochybnitelnou pomocí při průjezdu celé trasy byli kluci motorkáři  Roman Mathyus a Vladimír Rouchal, kteří byli k ruce policistům, hlídali průjezdy křižovatkami, stále ve střehu projížděli v těsné blízkosti cyklistů, vše měli pevně v paži. Další, kdo se celou trasu nezastaví je trojice Vojta Polanský, Dáša Hlaváčková a Marcela Polanská. Vojta, náš moderátor, představuje neúnavně na každém náměstí projekt Na kole dětem, zatímco dámy Dáša s Marcelou opakovaně vybalují a balí tábor s upomínkovými předměty z cyklotour a střeží kasičku, která je letos nacpaná k prasknutí. Mohu prozradit, že letos jen za tržbu u stánku získali pro NF 123 800 Kč. Do koruny bude vše použito pro již zmíněný účel. Díky všem cyklistům, kteří se přidali na metr, kilometr nebo celou tour. Jste jedním slovem skvělí! Díky všem lídrům jednotlivých dnů, kteří věděli, kudy trasa vede, jaké nás čekají kopce a co se kde může šustnout. Navíc třeba zmínit Petra Vlčka, který hlídal morálku jezdců přímo v pelotonu za jízdy a večer a ráno připomínal pravidla, která je nezbytně nutné dodržovat. Dostáváme se k mediální sekci. Letos po loňské odmlce působil okolo pelotonu borec, skutečně pan fotograf, navíc skvělý parťák, kamarád, pohodář Ivo Dvořák. To on zachycuje na svých fotografiích někdy až nezachytitelné momenty a perličky. Na cyklisty číhá z lesů, luk, křoví, mostů, někdy i zahrad nebo stožárů. Velmi rád také vysí za nohy z auta. A všem, kdo se nemohou osobně zúčastnit dokonale dokumentuje  atmosféru z dění v pelotonu i kolem něj. Společně s ním jede v autě řidič, kameraman a vůbec šéf médií Matěj Motyčka, který zaplavuje FB stránku videi a rozhovory přímo z trati. Reportáže z letošního ročníku Vám dopisoval neodmyslitelný člen pelotonu, kamarád a spisovatel Honza Králík, který razí heslo “Dobrou práci poznáte podle toho, jak je udělaná tam, kde není vidět.” Honza se musel však na poslední tři dny odpojit. A tak jsem převzala jeho štafetu. Tímto se s Vámi za celou partu loučím a těším se na viděnou v příštím, jubilejním desátém ročníku! 

Nela Bicková

Fotogalerie

9.6.2018

Závěrečná 10. etapa letošní cyklotour začne v Kašperských Horách a profrčíme celou severozápadní částí Šumavy. První část nás vede přes Srní a pokud nás zde nepokoušou vlci, tak dojedeme do Prášil. Jsme v 1. zóně národního parku a směřujeme do Železné Rudy. Nebudeme pokračovat do Německa, ale stočíme se na sever a přes lyžařské středisko Špičák šlapeme do Nýrska. Opouštíme Šumavu a naše cesta vede do Klatov. Na prohlídku místních mumií nebude asi čas, ale rozhodně na náměstí odpočineme a vrhneme se do kopců Švihovské vrchoviny. Poslední zastávka před cílem bude ve Kdyni. Odsud už nám zbývá jen posledních pár kilometrů do Domažlic. Zde naše letošní putování po České republice končí a budeme zde vstřebávat své zážitky do neděle, kdy se rozjedeme do svých domovů a začneme připravovat 10. ročník.

Itinerář etapy

Start: Kašperské Hory Náměstí  8:00 hod

Kašperské Hory – Rejštejnská – Rejštejn – Srní – Prášlily obecní úřad  23 km  příjezd cca 9:30 – odjezd 10:00

Prášily – Nová Hůrka – Železná Ruda 1. Máje  19 km  příjezd cca 11:15 – odjezd 11:45

Železná Ruda – Hojsova Stráž – Zelená Lhota – Milence – Nýrsko Náměstí 25 km  příjezd cca 13:00 – odjezd 13:30

Nýrsko – Janovice nad Úhlavou – Klatovy nám. Míru 17 km  příjezd cca 14:15 – odjezd 14:45

Klatovy – Tajanov – Tupadly – Věckovice – Poleň –  Mlýnec – Vílov – Úsilov – Mezholezy – Kdyně Náměstí  28 km   příjezd cca 16:15 – odjezd 16:45

Kdyně – Kout na Šumavě – Mrákov – Nevolice –  Domažlice  náměstí Míru   15 km   příjezd cca 17:30

Podrobnou trasu najdete zde