pátek 31. 5. 2025

Startujeme 2. etapu, z centra Ostravy zamíříme na jihozápad, opustíme Ostravskou pánev a většinu dne budeme postupně stoupat.

Nejprve podél Moravské brány i letiště v Mošnově dorazíme do Příboru, naší dnešní první zastávky. Město Příbor je jedním z nejstarších měst severovýchodní Moravy. Rozkládá se na obou březích řeky Lubiny. Je lemováno ze tří stran krásnou scenérii předhůří Beskyd s vyhlídkou na Štramberskou trúbu, Hukvaldy a staroslavný Radhošť. Město se může pochlubit bohatou historií. Příbor je nejstarším městem okresu Nový Jičín. První písemná zmínka o obci (jakožto Vriburch) pochází z 12. prosince 1251 v listině markraběte moravského Přemysla. To asi nedokážeme prozkoumat, ale už musíme na další část trasy. 

Beskydům na dohled projedeme Novým Jičínem, kde se stočíme na jih lehce lízneme Moravskoslezské Beskydy a zastavíme až ve Valašském Meziříčí na okraji Rožnovské brázdy. Město leží na soutoku řek Rožnovská a Vsetínská Bečva. Svou polohou představuje vstupní bránu do pohoří Moravskoslezské Beskydy. První zmínka o Meziříčí pochází z roku 1297. V sousedství byla založena obec Krásno, roku 1491 povýšená na městečko. V roce 1924 se obce Meziříčí a Krásno spojily ve Valašské Meziříčí. Dominanta města je obnovený zámek Žerotínů, který je dnes sídlem Kulturního zařízení města.

Po tradiční půlhodinové pauze pokračujeme na jih. Před námi se tyčí Hostýnsko-vsetínská hornatina. Elegantně kolem Vsetínské Bečvy a posléze Senice budeme stoupat až do Leskovce, kde je další naše zastávka. Obec Leskovec leží v údolí říčky Senice, asi 6 km jižně od bývalého okresního města Vsetín ve Zlínském kraji. Na západ od obce se rozkládají Vizovické vrchy, východním směrem začíná hřeben Javorníků, ležící v Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Obcí prochází silnice a dvoukolejná železniční trať, spojující Moravu se Slovenskem. Oblast má zvlášť příhodné podmínky pro letní i zimní turistiku v klidném prostředí valašských kopců. Vede tady krásná cyklostezka Bevlava po které dojedeme skoro až do další zastávky v Horní Lidči. 

Obec Horní Lideč se rozkládá v kotlině na úpatí posledního výběžku Bílých Karpat, na úpatí jihozápadního výběžku Javorníků (od Pulčína) a jižní rozsochy Vizovických vrchů. Severovýchodní část katastru leží na nejjižnějším okraji Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Horní Lideč nabízí turistům a návštěvníkům obce možnost příjemně strávené dovolené a aktivního využití volného času v nově otevřeném Relaxačním a turistickém centru, kde je zároveň i možnost ubytování a stravování v obecní restauraci. K návštěvě zve atraktivní nabídka, kterou je mechanický betlém. Návštěvníkovi přibližuje nejzajímavější historické momenty, události, zvyky, stará původní řemesla tak, jak se v průběhu staletí vyvíjel život v kraji, v česko-slovenském pomezí. Horní Lideč je naši tradiční zastávkou s krásným přijetím a několikrát jsme zde i nocovali. Ale tentokrát budeme pokračovat dál. 

Ještě kousek budeme stoupat a pak už budeme přes různé brdky Vizovické vrchoviny budeme i trochu klesat do dnešního cíle ve Slopném. Slopné je také už tradiční zastávka a zdejší přijetí jsou nezapomenutelná. Většinou nás vítá velká část místních občanů, vystoupení dětí, velký šek a sílu dodávající atmosféra. Obec Slopné se nachází asi 10 km severovýchodně od Luhačovic na říčce Horní Olšava v kraji Zlínském. Vznik obce je datován do počátku 13. století. Vesnice se původně jmenovala Slopna (či Slopná), název byl odvozen od praslovanského slopъ – „past“ a znamenalo tedy „místo, kde se kladou nebo vyrábějí pasti“. Rod místního jména kolísal mezi ženským a středním, v 15. století se ustálil na středním. Výklad jména vesnice od slopat („chlastat“) je lidový. 

My tady dnes naše putování končíme. Máme odjety 2 etapy, ale ještě 7 zbývá, tak hajdy do hajan.